Cesty do NHL: Hlinka & Bubla. Litvínovská dvojčata ve službách Vancouveru

25. října 10:00

Jiří Lacina

Patřili k sobě jako bratři. Dokonalá dvojička z Litvínova i reprezentace. Oba ročník 1950. Hlinka se narodil 26. ledna v Mostě, Bubla jen o den později v Ústí nad Labem. První musel odehrát v nejvyšší soutěži patnáct sezón, než dostal svolení odejít. Druhý čekal stejně dlouho. V lize strávil o rok méně jen díky tomu, že naskočil jako teenager mezi dospělé později než Hlinka.

„Byli jsme čtyři, kteří přicházeli v úvahu. Martinec, Ebermann, Bubla a já,“ vzpomíná na první povolenky k legálnímu odchodu na západ Hlinka. „Martinec a Ebermann se nakonec rozhodli jít do Evropy, mě však NHL dost lákala, ačkoli už mi bylo jednatřicet a půl a byl jsem po dvou operacích kolene dost opotřebovaný. Jirka Bubla prošel taky sérií zranění, přesto jsme to riskli.“

Známější z dvojice, která odešla v roce 1981 do Vancouveru, je určitě velký šéf. Rozený vůdce. Pozdější úspěšný trenér Litvínova a národního týmu. Už v roce 1970, v pouhých dvaceti letech, nosil na severu Čech na dresu kapitánské céčko. Za moře mohl vyrazit o rok dřív, ale nebylo jeho zvykem nechat někoho ve štychu. Luděk Bukač převzal zkraje osmdesátých let reprezentaci a potřeboval u ní udržet pár zkušených.

„Když jsme Vláďu Martince a Ivana Hlinku požádali, zda by s námi ještě sezónu absolvovali, souhlasili. Ač už měli svůj věk, což tehdy znamenalo přes třicet, a mohli odejít do zahraničí, oba nám ohromně pomohli,“ vzpomíná ve své biografii Bukač.

„Ivan byl fenomenální útočník. Využíval vysoké postavy a taky uměl popustit uzdu svým živelným emocím. Skrývala se v něm přirozená energie, měl skvělé protiútoky a jeho najetí do obranného pásma, vyšlápnutí a přechod do ofenzivy, byly nenapodobitelné. Výtečně si přitom rozuměli s Jirkou Bublou. Pomáhal mu v útoku a v obraně to hasil,“ vzpomínal respektovaný kouč.

Než Vancouver oba Litvínováky získal, musel se vypořádat s Winnipegem, jemuž patřil Hlinka, a Coloradem Rockies, kteří vlastnili práva na Bublu. Klub měl už ve svých řadách několik Švédů. Nastupoval zde také Rick Lanz, původem rodák z Karlových Varů, který emigroval s rodiči coby dítě koncem šedesátých let. Cizinecká kolonie byla pro adaptaci českých veteránů drobnou výhodou.

Hlinka vydržel dva roky. V sezóně 1981-82 nasbíral 60 bodů (23+37), o rok později ještě o tři body víc (19+44). V roce 1982 si zahrál s Canucks první finále Stanley Cupu v klubové historii, nadupaní New York Islanders byli ovšem silnější. Zraněný Jiří Bubla, biologický otec Jiřího Šlégra, v play off nehrál. Už v prosinci si zlomil kotník a ve zbytku sezóny nenastoupil.

 Ivan Hlinka s číslem 21:

Tříletou smlouvu nedokončil, po dvou sezónách se vrátil do Evropy. Syn začínal mít problémy ve škole, manželka s ním zůstala doma a táta to měl za rodinou ze švýcarského Zugu přeci jen blíž než z Kanady. Důvody předčasného konce však musely být širší, jak naznačuje třeba reprezentační spoluhráč Jaroslav Pouzar v knize Třikrát s hokejovým útočníkem.

„I když hrál velmi dobře, nebyl ve Vancouveru spokojený. Ivan byl z domova zvyklý být stále na ledě. Tady se dostával na plochu, no, řekněme nepravidelně. Čekal, jestli ho pošlou na přesilovku, na oslabení, a když už šel na led, tak třeba na post, který mu nevyhovoval. V Kanadě to zabalil hlavně proto, že ho to prostě nebavilo. Nepřekousl v sobě jejich mentalitu a způsob vedení zápasů.“

Obránce Jiří Bubla se na zámořské prostředí adaptoval lépe a tříletou smlouvu dodržel. Pro NHL byl jako stvořený, vedle herních dovedností vynikal obrovskou silou. V bench pressu prý dokázal vytlačit i 150 kilo. Ano, tady hledejte geny Jiřího Šlégra, kulturisty na bruslích, jehož muskulatura hokejové fajnšmekry před lety rovněž fascinovala.

K původně plánovanému pobytu ve Vancouveru přidal Bubla další dva roky, takže kariéru končil ve 36 letech. K dojednání nové smlouvy už ale nepřizval Pragosport, čím získal status nelegálního uprchlíka a doma se o něm přestalo mluvit. Hokejovou kariéru ukončil v roce 1986.

 Předešlé díly:

Cesty do NHL: S požehnáním soudruhů či na paragraf opuštění republiky
Cesty do NHL: Václav Nedomanský – první emigrant a druhý Čech v Síni slávy
Cesty do NHL: Miroslav Fryčer – dobrodruh, flamendr, střelec

 

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.